Nahlédl jsem ale do své knihovny. Domnívám se, že níže popsané je stále platné.
Petr Novotný
Několik pokynů o chování se při hře.
Hra v šachy klade značné požadavky na nervy hráčů a je zapotřebí velké sebekázně, aby v jednotlivých případech nestala se hra spíše trýzní než osvěžením. Ježto úspěch závisí nejvíce na trpělivosti a vytrvalosti, je nutno v přední řadě uměti zachovati klid. Trvá dosti dlouho, než si osvojíme náležitý přehled, co se na šachovnici děje nebo může díti, proto nutno hráti pomalu a rozvážně. Nejdůležitější je zkoumati při každém tahu nejprve půdu, t. j. přihlížeti nejprve tomu, co soupeř zamýšlí, čím hrozí, a teprve pak pomýšleti na to, co sami můžeme podniknouti. Nejvíce se naučíme z vlastních chyb, proto se nezlobme, když se jí dopustíme. Nezdar nás nikdy nesmí zastrašiti ani rozladiti. I největší mistři dopouštějí se chyb. Je nesčetně případů chyb, které z vyhraného postavení učinily rázem postavení prohrané, ač správný tah bylo poměrně snadno nalézti. To budiž každému výstrahou, aby v t. zv. vyhraném postavení neochaboval v pozornosti a opatrnosti.
Je příkazem hráčské slušnosti nehráti až do matu, nýbrž vzdáti se další hry, dosáhl-li protivník rozhodné výhody nebo převahy, která snadno k výhře stačí, byť i vlastní zakončení partie matem bylo ještě dosti daleko. Tak činí všichni dobří hráči; jen velmi slabí a nezkušení hrají až do matu. Jakou ostatně radost působí pokračovati ve hře, když je již naprosto lhostejné, co hrají? Lze ospravedlniti jen takové pokračování v prohrané partii, kde mám ještě nějakou protihru, t. j. mohu soupeři cestu nejen znesnadňovati, nýbrž vytvářet situace, kde jen jediný tah vede k cíli.
Důtklivě radíme každému, kdo chce v šachy hráti, aby snesl porážku klidně a nepokoušel se ji svalovati na nějaké vnější okolnosti. Dokonce nevhodné je hru protivníkovu snižovati. Daleko moudřejší je požádati soupeře, aby s námi ještě jednou probral partii od kritického postavení a našel chybu, kde se stala. Vůbec je rozbor, čili analysa sehraných partií nejlepší cesta k zdokonalení se ve hře.
Citováno z knihy: Šachista začátečník – prof. K. Zmatlík, vydané r. 1938.
